12/16/2006

Výmaz



Ne že by mě Thom Yorke svoji sólovkou Eraser nějak vymazal, ale tohle album mě poslední dobou vážně dostalo. Až teď jsem se k tomu dostal a je to jedno z těch alb, které na první poslech moc nepochopíte. Nezaujmou, ale přesto lákají k dalšímu poslechu. Jejich krásu a smysl oceníte až po několikanásobném přehrání. A s počtem poslechů stoupá i vztah, který si k tomuto albu vytvoříte. Spojíte si ho s náladou, pocitem či situací...Tohle album važně dokázalo vyplnit všechny moje chvilky snění a přemýšlení..Celé mě to přijde jako dost ucelený průlet životem Thoma, nebo snad jakási výpověd. Hlavně je tady slyšet Thomuv hlas v plném rozsahu a ve všech polohách. Vytvořeno "na koleni" jen s kytarou a laptopem...Zapomeňte na Radiohead! Tohle je další level. Elektronický frmol obohacený o klavír, kytaru a zasněné plochy plující společně s geniálním vokálem Thoma kamsi do neznáma, kde už neplatí hranice ani zásady. Zvláštně umělý zvuk, které tvoří jen jemné "klikání" s důrazným, ale jemným beatem...zvláštní...

The more you try to erase me
The more, the more
The more that I appear

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Pěkná recenze! Tohle album taky patří k mým nejmilejším...