tohle teď vystihne všechno...

osvobození

M: "tak...začneme?"
J: "tak jo..."

M: "máš strach?
J: "proč? měl bych?

M: "myslím trému...máš trému?
J: "ani ne..."

M: "proč zavíráš dveře?"
J: "nechci aby unikalo teplo"

M: "děláš to tak často?"
J: "pokaždé když vstoupím do nové místnosti"

M: "proč nezhasínáš světlo?"
J: "protože se bojím svítání"

M: "potřebuješ nebe?"
J: "nerozumím otázce"

M: "...jestli potřebuješ nebe?"
J: "to nevim, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel"

M: "a nad čím přemýšlíš?"
J: "proč nikdy neudělám to, co skutečně chci..."

M: "chceš to? je to droga?"
J: "...co je droga?"

M: "ptám se já..."
J: "...dobře...co je droga? je to život!!"

M: "...jsi sám?"
J: "mám tady krokodýla"

M: "je plyšovej?"
J: "jo"

M: "bylo mi to jasný!...co s ním děláš?"
J: "koukám se na něj..."

M: "to je všechno?"
J: "všechno co bych chtěl dělat..."

M: "...hmm..."
J: "ale ještě na něj občas mluvím"

M: "a na co se ho ptáš?"
J: "kdy už na mě konečně promluví..."

M: "stalo se to někdy?"
J: "...ne!"

M: "...je plyšovej..."
J: "ja vím"

M: "věříš v boha?"
J: "věřím v plyšového krokodýla"

M: "on je bůh?"
J: "ne to ne, ale mám ho rád"

M: "má rád on Tebe?"
J: "ano má"

M: "jsi šťastný?"
J: "...ne!"

M: "...dík!"
M: "...další!!"