1/23/2007

Už zase polykám slzy...



Sedim v koutě a přemyšlím. Zapalím svíčky, zatáhnu žaluzie a koukám.
Někdy má člověk pocit, že je na vrcholu a že už nemůže jít výše. Jen dolu...
Nahoru tak těžko a dolů to jde samo. Buď spadnete a nebo seběhnete dolů.
Potom se snažíte. Žijete jen pro jediné.
Stanete se lovcem i uloveným. Stanete se soudcem i odsouzeným. Géniem i postiženým. Svět máte na dlani. Stačí sevřít v pěst a je to pryč. Něco vstoupí do vás...
Vstřebá se do kůže. Cítíte to v sobě. Žere vás to zevnitř a venku je klid.
Jen malý detail, jen malé cuknutí a začne vás to škrtit. A ty šrámy se nezahojí...
Stanete se parazitem co vstupuje do duší jiných. Jste tak nevinní, že za to musíte trpět. Rozumíte jiným, ale v sobě se nevyznáte.
Ptáte se sebe a nemůžete odpovídat. Čekáte, že vám odpoví někdo jiný.
Jen pohledem...
Sami to nezvládnete...
A tak dál díváte se na usměvy druhých, které vás tak naplnují.
Cvakáte zubama a je to přece klid. Pohoda...
Pokud se dveře nezavřou než seběhnu schody, něco se stane. Někdo umře. Já?...
Vymítíte to ze sebe a nemáte nic. Jste prázdný jako srdce z plastu.
Křehký jako srdce z písku. A zranitelný jako srde z modelíny...
Srdce nic neznamená. To mozek za to může...
A pak už jen myslíte. Cítíte. Díváte se a nemluvíte. A jen chápete...
a chutnáte slzy...
______________________________________________________
Dont leave me now.
Dont say its the end of the road.
Remember the flowers I sent.
I need you, babe,
To put through the shredder in front of my friends.
Oh babe,
Dont leave me now.
How could you go?
When you know how I need you,
To beat to a pulp on a saturday night.
Oh babe,
Dont leave me now.
How can you treat me this way?
Running away.
Oh babe,
Why are you running away?

1/17/2007

Moje židle odchází


Stalo se to nedávno. Opřel jsem se o ní moc a ona praskla. Teď už nemůžu tolik využívat jí. Trápím se protože jsem si zvykl...Mám jí rád a nechci ji ztratit, ale cítím, že mě opouští. Její opěradlo naklání se. Je na dvě části. Příběh mé židle je složitý a klikatý jako sám život...Možná bych z ní mohl udělat odkládací stolek. Ale nechci aby se cítila odstrčená. A tak dál budu na ní "jen" sedět a opírat se o choulostivou část jejího těla. Možná jí to bolí. Ale mě taky. Už se s tím nedá nic dělat...Čest její památce ^__^

1/15/2007

objevy

Rád poznávám novou hudbu. Nové styly a nové způsoby vyjádření se. Takřka denně se s něčím novým setkávám. Něco si pustim jednou, dvakrát a jdu od toho pryč. A něco ve mě zanechá hluboké stopy...Jednou sem se na netu o hudbě bavil s mým virtuálním kámošem z Anglie. Psal sem, že mě dostávají Xiu Xiu svojím nadměrně emotivním a hlasitým vyjadřením. Nejdříve byl trošku v šoku, že vůbec tohle poslouchám (v Česku prý nezná skoro žádneho fanouška Xiu Xiu- asi zná špatné lidi:). Pak že prý si mám sehnat ještě "Final Fantasy". Nějaký houslista...Jak říkal, tak sem udělal a za pár dní už sem měl obě jeho alba a čekal, co se z toho vyklube. Tuhle hudbu už znám nějaký ten pátek a teprve teď s odstupem času můžu říci, že mě to naprosto odzbojilo. Na tohle sem čekal dlouho a vyplnilo to další mé prázdné místo.
FINAL FANTASY- Vlastním jménem Owen Pallett je dvacetiosmi letý houslista a zpěvák z Toronta. Hlava hudebního solo projektu "Final Fantasy". Jako Final Fantasy je označováno hlavně Palletovo koncertní vystoupení, kde k hraní bravůrně využívá svých všemocných houslí a samplerů připojeného na nožní pedál. Často vystupuje také společně s tradičními smyšsovými kvartety. Projekt pojmenoval podle své oblíbené počítačové hry. Druhé album se jmenuje "Kaká mraky" (He poos a cloud). Ještě předtím vydal debut "Has a good home". Je to geniální kombinace folku, indie-rocku a vážně hudby. Skladby v nichž se mísí svoboda s naprostou zoufalostí mě naprosto odzbrojili. Pallet dříve působil v kultovních kapelách jako Arcade Fire, Les Mouches nebo Picastro (taky doporučuju). Jen škoda, že jsem ho nestihl v září když hrál v Praze na sedmičče. Určitě to musel být dost velký zážitek.
PATRICK WOLF- K tomuhle jsem se dostal celkem nedávno přes Owena Palletta. Nejdříve sme někde zaslechl zcestnou hlášku, že prý Owen Pallett a Patrick Wolf je jeden a ten samý člověk. Jsou si sice vizáží podobní, ale ta hudba je trošku jiná. Dvacetičtyř letý multi-instrumentalista (hlavně housle) z Londýna využívá ve své hudbě více elektroniky, zvukové koláže a efekty. Taky dobrá hudba. Nejvíce mě od něj dostává album Lycantropy nebo poslední Magic Position, které vyšlo nedávno (zajímavá obálka- viz obrázek). Taky doporučuju!...I když v jednoduchosti je krása a to mě tady potvrzuje Pallett! To je prostě vítěz!:)
PHOENECIA- Další zajímavý obejev. Jelikož sem velký milovník elektroniky a hlavně "Warp Records", tenhle projekt sem si nemohl nechat ujít. Nevydává sice na Warp Records, ale svým zvukem by tam klidně pasoval. Dostal sem se k tomu celkem nedávno tak to nemám zatím moc naposlouchaný, ale stylově bych si to dovolil zařadit vedle Autechre. I když takový jemnější a dosti temnější. A to já ráád:) Jsou dva a jsou z Miami a dříve vydali i pár věcí pod názvem Soul Oddity (pár EP- taky musim sehnat). Album Brownout je naprostý skvost! Vždy když si ho pustim v noci a ve tmě přivede mě do zvláštního rozpoložení. Prostě úžas!...Mimochodem z Warpu mě teď zaujalo nový album Mira Calix- Eyes Set Against The Sun. A pak sem ještě objevil kontroverzní projekt Max Tundra. Taky stojí za to!

PS: Po dlouhé době sem si konečně zasedl za klávesy a něco zkusil vytvořit. Nezní to špatně a zase citím, že by to šlo:)...tak třeba časem sem dám nějakou hudební ochutnávku.

1/13/2007

sám sobě...


Líbat se sám se sebou...to by bylo rajcovní!
Napadlo vás to někdy??...
(Slibuju, že příští příspěvek už bude dávat smysl:)

1/07/2007

1/01/2007

...otevírám oči...

Silvestr byl pro mě vždy chvíli, kdy se můžu zamyslet. Všichni slaví a já myslím. Nad tím, jaký byl rok minulý a jaký bude ten bodoucí. A tak sem se včera opět zamyslel, ale překvapilo mě, že na moc věcí jsem nepřišel. A tak nevím, jestli to bylo tím přehršlým množstvím alkoholu, nebo tím, že tento rok byl tak strašně nudný. Ne...nudný určitě nebyl a myslím,že se toho událo tolik, že kdyby se to rozložilo do období třech let nebo více, vůbec bych se nezlobil. Takže zůstává možnost druhá- velké množství alkoholu:) Oukej, byl sem opilý...ale kdo včera nebyl:)
Takže můžeme zase udělat čáru přes to přezevšechno a začit s čistým štítem...I když nebude to tak snadný a nějaký datum v kalendáři na tohle stejně nemá vliv. Jen se rozhlídnout a zamyslet. Byl to pro mě první pracovní rok. Dost se toho stalo, dost se toho změnilo. Byl to zlomový rok pro mě a možná i pro část lidí z mého okolí. Sorry...Už se tolik nevznáším a musel sem si připustit, že prostě ne každý se mnou bude jednat na rovinu a ne každý cítí stejně jako já. Vlastně nikdo...Někdo mi oteřel oči a já poznal, že pokud chci opravdu dosáhnout svých cílů, musím někdy hodně zabrat a vzepřít se společnosti (díky Lukšo, mám Tě rád!) V někom sem začal cítit obrovskou oporu a uznání (díky Ondro!)...Poznal sem spousty nových lidí. Někteří odešli dříve, než bych si přál a další zase přišli a ukázali mi další cestu. Poznal sem lásku...Trápil sem se, smál sem se, brečel sem, řval ze spaní, byl sem bezmocný, hodný, opatrný, krutý, upřímný, odvážný, bojácný, něžný, opuštěný, zmatený, podrážděný, závislý, omráčený, dětinský...ale jinej nebudu!
Tak krásnej rok 2007...ať je pro vás plný radosti, úspěchu, očekávání...Ať je pro vás přínosný....zdravý a plný lásky! PF

PS: Včerejší akce byla vážně dobrá. Nad moje očekávání...možná to někomu tak nepřipada, ale mám Vás rád a to všechny...nedělám hranice...