THE BLOW

Včera jsem se zůčastnil celkem zajímavé akce na Pražské sedmičce. Ještě v sobotu večer jsem se rozmýšlel, jestli vůbec pojedu. Vstávat ráno do práce se mi totiž po takové akci zrovna nechtělo. Teď už ale vím, že to rozhodně stálo za to. Na programu byly dvě americké kapely- Make Believe a The Blow. Nejvíc očekávany u mě byli The Blow, protože už předtím jsem něco málo slyšel na jejich myspace a docela dost mě to zaujalo (www.myspace.com/theblowus). Make Believe (ex Cap'n jazz, Owls, Joan of Arc- www.myspace.com/makebelieve) jsem nikdy předtím neslyšel a popravdě mě to moc nechytlo. Jen zpěvak dokázal rozesmát svým osobitým stylem tance a nebo svým tichým projevem k publiku. Za celý koncert řekl jen pár vět, mezítím se několikrát ušklíbnul a pronesl něco jako "wait, wait, wait..." Celý mě to přišlo jako takovej dost buranskej projev:) Indie nebo tak něco:) Zase tak špatný to nebylo, ale asi jsem čekal něco víc. Dohráli a za pár minut se na podiu objevila zpěvačka z Blow, celkem zajímavě oháknutá. Pronesla něco ve stylu: "Promiňte neumím česky a tak budu mluvit anglicky. Pomalu..." a začala zpívat jen tak na sucho a do toho prstem vyťukávala rytmus do mikrofonu. To už byla sedmička celkem dost naprásknutá a všichni čekali, co se z toho vyvrbí (nebo jsem byl sám?). Já se nezmohl na nic a jen jsem zaujatě koukal na tu zajímavou slečnu. Překvapilo mě, že tam byla sama (normálně vozí ještě svojí druhou polovičku- bubeníka. O tom jsem si myslel, že je to ženská:). Nakonec celý koncert odzpívala sama, ale nemyslím, že by to nějak ubíralo na kvalitě. Taková potrhaně/perverzní karaoke show. Suchý elektro co má říz. Skvělý texty (tady: http://www.songmeanings.net/artist.php?aid=137438965194) a geniální projev. Nemohl jsem si nevzpomenout na Švédksou dvojku The Knife. Skladby prokládala (post)veselýma historkama z života a hezky se kroutila. Přídavek byl jen jeden v obdobné podobě jako na začátku...Hned jak to zkončilo, sebral jsem se a šel dozadu se mrknout po nějakym tom CD. A za pár sekund mi ona podávala CD Paper Television, hezky se usmívala a divila se jak jsem vysoký (kdo by se nedivil:). A já už se jen těšil až to doma pustim. Po dlouhý době zase nějaký elektro který mě vážně dostalo. A celkem vydařený koncert...Ještě tak přežít cestu domů v narvaným autě a s hudbou, co připomíná řítící se popelnici s nářadím ze schodů a můžu spokojeně ulehnout do svého pelechu:)
Tady je pár fotek. Bohužel jsou všechny z jednoho úhlu, jelikož se mi v tom davu jaksi nechtělo přebíhat:)
__________________________________________________________
make believe:


the blow:

se spoustou vzpomínek v mé hlavě....detaily...a obličeje...a jejich úsměvy

Také vstáváte každý den s pocitem, že zažijete něco velkého? Něco na co nikdy nezapomenete? A pak se něco stane a vy si třeba vůbec nestačíte uvědomit, že to bylo to velké co se stává jednou za pár let a že právě teď vám to utíká pod rukama. A uvědomíte si, že ty nejvzácnější chvíle jsou vlastně tak běžné. Nebo spíše mohou být běžné. A teprve když ty vzácné chvíle ztrácíte, víte, že přicházíte o hodně. A jediná možnost jak být zase šťastný by byla vrátit ten čas a zažívat znovu ty nádherné chvíle. Ale pak už byste je stejně nedokázali dostatečně ocenit, protože byste si třeba lépe uvědomily jejich cennost...A zbydou jen vzpomínky, které jsou zatraceně živé...Za pár hodin se to zlomí a mě bude jednadvacet. A stále jsem to já. Stějně naivní a stejně debilní. Stejně upřený a pořád závislý. Závislý na lidech...

XIU XIU clowne towne

Zbožnuju Xiu Xiu!!! A tenhle klip mě od nich poslední dobou rve srdce:

Žížala pod kůží

Píšu z práce. Nic mě nedokáže po ránu tak dokonale probrat jako pondělní ranní shon v práci. Nakonec jsem opět rád, že jsem tady. Protože jedině tady se dokážu naprosto uvolnit a zapomenout na ten život venku :) Jen jsem zvědavej na 15.března, protože to bude teprve zlom. A možná pak toho uvolňování bude méně. Ale za více peněz.
Nedávno se mi zdál divný sen. Jelikož se mi sny nezdají, tak už jen to samotné mě dost překvapilo. Byla to možná spíše noční můra. V tom snu mi žížala zalezla pod kůži. Její tělo prosvítalo skrze moji kůži. Prožírala se dále svými kusadly a tímto putovala po všech záhybech mého těla. Jen si v tom snu nepamatuji sebe a svoje reakce. Zvláštní...zajímalo by mě, co to znamená. Nevíte to někdo? Třeba mě hryže svědomí...

23:44

Dnes je zatmění měsíce. Mám rád tyhle zvláštní přírodní chvíle. Je to náboj pro splnění mnoha plánů a důvod k několika "nesmyslným" činům. A důsledek zamyšlení se. Až se dnes budu dívat na oblohu, budu myslet na spousty lidí. Protože budu vědět, že oni to vidí taky a stejně...Ztratí- li se luna v době tmy, buď s lidmi, kteří Tě milují jako žijícího tvora, říkal Budha...A já říkám: někdy stačí jen jeden jediný člověk a pokud si spolu budeme přát, ta luna se ztratí...Dívejte se do hvězd