ze sebe vražda

sen už zkončil
probudím se
topím se v realitě
a v pozitivech na dně
hledám kusy sebe
abych z nich mohl vytvořit
jiného člověka

stojím před zrcadlem
v uších slyším vlastní nářek
v puse krev
a v očích sůl
v zrcadle vidím tebe
když znovu nadechnu se
a pak už nic...

slyším své pokojové rostliny
jak pokojně vypráví
že mají květy

poslouchají mě
jak vyprávím jim
o sobě

o tom co umím nejlépe
o tom co bolí
o tom, že mám hlad
o tom, že je mi zima
o tom, že se kácím
o sobě...
o tobě...
a o sebevraždě...