je teplo...

Venku voní slunce. Pyl se lepí na spocená těla a vytváří žluté obrazce na chodníku. Květy poletují horkým vzduchem a pletou se do vlasů. Sundám si brýle a vystavím se slunci. Ještě tolik světla, než půjdu spát...Je totiž léto! Zase se všechno obrátilo a vzbudilo. Život je okolo nás a nutí nás se usmívat. Vždycky když přecházíme řekou na druhý břeh. Můžeme si lehnout do trávy a ukrajovat azurové obláčky. Otáčet se okolo sebe a chytat pozitivní vlny kůží do těla. Připomínat si každou letní chvíli. Známe to už dobře...Nasadím si kecky a půjdu se prachem projít...
Je lepší když je stále co dělat. To potom není moc čas jen tak sedět a myslet. A to je poslední čas se mnou. Spousty věcí do sebe. Zapadají do sebe jako dílky puzzle. Podobají se jako páry pexesa...Ale je to i tak jiné...I ze mě bude brzy řidič. Nějakým záhadným způsobem jsem se přinutil přihlásit do kurzu autoškoly. Mám za sebou už dvě hodiny teorie a za chvíli budu krouhat zatáčky. Teď už mi to přijde nutné. A přirozené...Snad budu mít plný počet bodů. Jen abych moc neomezil dopravu...
A jestli vyjdou všechny ty změny, možná budu zase jinej. O něco dál...Snad jsem odvedl dobrou práci. A snad ještě odvedu.
Konečně jsem dokončil album Omak. Poslední dobou jsem byl v tomhle směru dost lenivý, ale jsem rád, že se mi to podařilo dotáhnout do konce...Ale stejně je to s*ačka!
.
Pěkné rozkvétání!