S někým vedle sebe...

Poslední dobou se dějí divné věci. Věci, na které jsem dříve myslet nemusel a přišli mě jako naprostá utopie musím teď řešit čím dál častěji. Jen tak sedím a koukám a zase myslim. Ale úplně nad něčím jiným než dříve. Nikdy mě nenapadlo, jak těžké je sehnat lidskou přítomnost. Někoho vedle sebe. Říká se tomu přítel, ale tady to nebude tak snadné. To si pak říkám jakobych neměl nikoho a žádný přátele. Ale já je mám. Pár jich bude, jde o to, kdo z nich není jen maska dobrého kámoše...Vím o jednom, ale je daleko. A ty další jsou v mlze...Dnes jsem měl jet do Prahy na akci na kterou jsem se šíleně těšil. Sperm fest...Nikdy jsem na akci v Praze sám nebyl, tak nevim. Nevim, jestli bych si to dokázal užít. Jsem suchar...Ale říkám si, že přece když tam budu s někým, bude to skoro stejný jakobych tam byl sám. A nebo si v hlavě vytvořit nějakou můzu a jet s ní. A pak do sebe strkat pod pódiem, chlastat, smát se jak jsme opilý a řvát na každýho na pódiu...Chtěl bych mít takovou malou cvičenou opičku. Jen zvířata dokáží být 100% věrná. Některá jsou na nás totiž závislá...to je smutný...